Zelenina na české zahradě a její původ

Zelenina na jídelníčku z českých zahrad

Zeleninu jak ji známe dnes se vyvíjela z planých rostlin a až selekcí a samozřejmě šlechtěním se podařilo dosáhnout velkého množství odrůd. Zeleninou se dnes rozumí dužnaté a listnaté části jako např. listy, řapíky, bulvy, kořeny, hlízy, ale také plody, semena, cibule. Na světě je známo zhruba 1200 druhů zeleniny a je rozšířena po celé zeměkouli. Pokusme se na zeleninu a její původ podívat stručně blíže.

Původ brambor

Z literatury a historických pramenů se dozvídáme, že brambory byly v českých zemích až do 17. století tabu. Dříve je znaly již ve Francii a zemích, které podnikaly výpravy přes moře. Původní oblastí brambor je Jižní Amerika a to na vysoce položených náhorních plochách pohoří And.

Je to oblast rozprostírající se od Kolumbie, přes Peru, Bolívii až do středního Chile. Podnebí těchto oblastí je prakticky totožné s Evropou a proto se této plodině dařilo i u nás. První brambory doputovaly do Evropy v první polovině 16. stolení a to na španělský trůn ke králi Filipovi II. Postupně do Anglie pomocí piráta Francise Drakea. Ke konci 16. století se brambory šířily po Evropě jako okrasná a též léčivá rostlina. 

K rozsáhlejšímu pěstování brambor došlo až v době hladu mezi lety 1771 - 1772 za císařovny Marie Terezie, která je nechala dopravit do Čech velké množství a to z tehdejšího Pruska části Braniborsko, český zkomolený název brambory.

K nám se brambory dostaly na začátku 17. století. Zajímavostí je, že v roce 1632 se brambory jako jídlo objevují v podobě pochoutky u jihočeského šlechtice Viléma Slavaty na jídelním stole. U nás v čechách se bramborám také říká erteple, zemáky, grumple a na slovensku zemiaky. Velkou zásluhu na rozšíření pěstování brambor v Česku má řád irských Františkánů.

Již na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy brambor. Brambory jako pokrm zachránily Irsko v době hladomoru před vymřením, v této době došlo k obrovské migraci Irů do Ameriky.

Kuriozitou je také fakt, že z brambor se pražívala též káva.

Původ hrachu

Pravlastí hrachu je střední Asie, z této oblasti jej přivezli Římané a Řekové. Hrách jako zrno se sklízel až v plné zralosti a připravoval se k jídlu na mnoho způsobů. Tato plodina hrách byl v čekých zemích velmi oblíbenou zeleninou. V Evropě je používán hrách již 2000 let.

Původ zelí

Všichni dobře známe vepřo knedlo zelo nebo moravský vrabec se zelím a mnoho dalších úprav, včetně kysaného zelí. Tato zelenina je zřejmě vyšlechtěna z brukve. Středověk byl velkým konzumentem zelé a to ve všech podobách na sladko, na kyselo nebo vyšší vrstvy s masem.

Původ mrkve neboli mrkev obecná a také karotka

Původ není znám, snad Afganistán a odtud do Středomoří. Asi v raném středověku nastalo rozšíření do západní Evropy. Je velice známo, že Angličané pojídají mrkvový dort a považují jej za svůj vynález, ten se ale v českých zemích moc neujal.

Původ fazolí

Fazole byly pěstovány již před mnoha tísíci let v Indii, Číně a Egyptě. První evropské fazole se pěstovaly v Řecku a Římě. Řekové byli k fazolím hodně rezervovaní a považovali je za nečisté, a i přesto se o fazolích zmiňuje již Homér ve své Illiadě,  zato v Římě se velice ujaly. 

Je dobré nezaměňovat s fazol obecným - Phaseolus vulgaris, pochází z tropických částí Ameriky. 

Tweet